Poezie WingMakers

Vydáno 1998 Jamesem Mahu

Poezie na wingmakers.com

 

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Poezie Komnaty 15

poetry chamber15 topTajný jazyk

Noc v posteli,
zavřené oči, uši otevřené,
naslouchající tajnému životu za mým oknem.
Noční liturgie.
Zvuk a rytmus
rychlonohých cvrčků
vzdávajících svědectví stromům,
přehlížejícím rodný chrám, jako mohutné klenby
vytesané z římských rukou.

Složitý jazyk malých zvířátek
pronikající nočním vzduchem
neochvějně mě drží v okouzlení.
Jak mohu spát bez tlumočníka?
Kdybych tak jen věděl, co říkají.
Mohl bych opět spát.

 

 

 

 

Přející světlo

Slunce prochází klenbou oblohy
s trpělivostí želv.
Nekonečně krouží uvnitř temného průchodu
příchodu a ústupu.
Měsíc může formovat posun
a propíchnout tu důvěrnou temnotu.
Slabší sestra slunce
krvácí své světlo ačkoli sama slábne
ve štěrbině světélkování.
Černá obloha jako mnišská kápě
převlečená přes hvězdy se šilhajícíma očima.poetry chamber15 bottom
Ztracení průvodčí,
vypovězeni do rozprostření
temného doupěte zvěrokruhu.
Ta tichá pustina,
kde světlo je vykořeněno a vrženo stranou,
odbíjí nepravidelně jako unavené hodiny.
Sní o slunečním svitu, jež míjí tak,
že ho může následovat jako parazit.
Znavený klikacením se v nepřítomnu,
chce zažít rychlost světla a pocítit jeho přímost.
Chce zůstat naživu v letech světelných
a ne v oné ležící věčnosti.
Touží po ostré bolesti života
v jednotvárném, ztuhlém okolí pradávného prostoru.
Temnota následuje světlo jako
neúnavný vítr proudící přes laskavce.
Ale vždy se zdá, že přežije lidstvo,
když ne světlo.